Databáze

Vrcholení / Nejvyšší polohy českého výtvarného umění

7. květen do 27. červenec 2019, Start and end dates


Výstava Vrcholení / Nejvyšší polohy českého výtvarného umění představuje díla 77 vybraných umělců. V autorské instalaci Petra Písaříka jsou vedle sebe představeni: Jiří Kovanda, David Hanvald, Michael Bielický, Stanislav Kolíbal, Josef Pleskot, Zdeněk Fránek, Radoslav Kratina, František Tichý, Evžen Šimera, Jiří Černický, Hugo Demartini, Milan Kunc, František Janoušek, Jan Trampota, Stanislav Podhrázský, Jan Kaplický, Robert Piesen, Daniela Vinopalová, Jiří John, Julius Mařák, Jan Kubíček, Jánuš Kubíček, Otakar Kubín, Milan Dobeš, Zbyněk Sekal, Jindřich Prucha, Antonín Střížek, Jiří Sopko, Rudolf Kremlička, Josef Váchal, Josef Bolf, Petr Písařík, Josef Lada, František Hudeček, Josef Čapek, Josef Sudek, Krištof Kintera, Bohumil Kubišta, František Kupka, Václav Špála, Otto Gutfreund, Jan Zrzavý, Karel Malich, Václav Boštík, František Muzika, Zdeněk Sýkora, Bohuslav Reynek, Jiří Kolář, Theodor Pištěk, Jindřich Štyrský, Toyen, Jan Slavíček, Otakar Slavík, Emil Filla, Zdeněk Sklenář, Mikuláš Medek, Milan Grygar, Jan Merta, Ladislav Zívr, Tomáš Císařovský, Josef Achrer, Tomáš Predka, Marek Číhal, Josef Šíma, Jiří Matějů, Jan Křížek, Lubomír Typlt, Alfons Mucha, Epos 257, Otakar Lebeda, Běla Kolářová, Federico Díaz, Karel Nepraš, Richard Wiesner, Vladimír Boudník, Kamil Lhoták, Václav Cigler, Kamila B. Richter a Rony Plesl.

„Výstava je pomyslnou edukativní procházkou více než 100 lety vývoje českého umění a ukazuje jeho dramatickou proměnu, od realismu přes abstrakci až k nejnovějším formám umění,“ říká ke koncepci expozice galerista Zdeněk Sklenář. Vedle klasických jmen, která představují linii zakladatelů českého moderního umění, se objeví současní umělci střední a mladší generace. Prezentováno je více než 150 děl – od grafiky, kresby a malby přes sochy až po videoinstalaci či modely architektury. V překvapivém spojení se zde setkávají velká jména české historie s autory, kteří si své místo teprve budují. „Nečekaná vizuální setkání v radikální instalaci Petra Písaříka umožňují návštěvníkovi najít souvislosti tam, kde by je nehledal. Geometrické kompozice vedle figurace, sklo vedle videa, fotografie vedle nových médií,“ doplňuje galerista Sklenář.

Vedle jednoho z nejvýznamnějších obrazů Jindřicha Štyrského Májová noc z roku 1931 bude například vystaveno i často medializované dílo 3082 transakcí umělce Epose 257 včetně videa dokumentujícího jeho vznik. Rozměrná Váchalova krajina se ocitne v blízkosti konceptuálního díla Jiřího Kovandy. Mnohé potěší dosud nevystavená Čapkova kresba Dívka s míčem z roku 1916, která se stala i logem celé výstavy.  

Představeny budou také modely architektur Josefa Pleskota, Zdeňka Fránka a ukázka designu Jana Kaplického.

Muzeum umění Olomouc 2011-2025