Jana Želibská

Jana Želibská patří k progresivní generaci akčních a konceptuálních umělců, kteří vstoupili na československou výtvarnou scénu v 60. letech 20. století. Ve své rané tvorbě přehodnotila podněty mezinárodních tendencí, zejména pop-artu a francouzského Nového realizmu. Jeho teoretik Pierre Restany (1930-2003) v roku 1973 napsal katalog k její samostatné výstavě Chuť ráje v Paříži, kde Janu Želibskou nazval příznačně „věčnou snoubenkou jara“. Želibská skutečně stála u zrodu environmentu a objektu v 60. letech, akce a konceptu v 70. letech, postmoderního objektu a instalace na konci 80. let a videoartu v 90. letech 20. století. Jako jediná ve své generaci otevřeně tematizovala intimitu, vztahy mužů a žen, a „oslavila“ ženské tělo z (proto)feministického hlediska.