Databáze

Dokoupil/ Cigler & Motyčka

6. září do 21. září 2018, Praha
DSC Gallery
 
Vystavující


DSC Gallery představuje nová díla klasiků Jiřího Georga Dokoupila a autorského dua Václava Ciglera & Michala Motyčky.
Jiří Georg Dokoupil prezentuje zbrusu novou sérii jeho proslulých “svíčkových” obrazů, které tvoří od roku 1989 pomocí sazí z hořící svíčky. Těšit se můžete nejen na divoký svět šelem, na kterých Jiří pracoval během posledního roku, ale také na průhledná tělesa, elementární formy hranolů a válců z optického skla, která vytvořili Václav Cigler a Michal Motyčka. Ti v nejnovějších dílech pracují s pocitovými i architektonickými vztahy pomocí kompozic na principu řazení prvků a změny vnímání horizontu.

J. G. Dokoupil je jedním z mála umělců s českými kořeny, který se zařadil ke světové špičce mezinárodní výtvarné scény a nyní vystaví v DSC Gallery své unikátní „svíčkové“ obrazy („soot paintings“) a představí svou zbrusu novou monografii, vydanou mezinárodním vydavatelstvím Skira ve spolupráci s DSC Gallery.
Příznačným a trvalým rysem Dokoupilova díla je proměnlivost, soustavné hledání a zkoumání nových témat úzce provázané s vynalézáním nových výrazových forem. Dokoupil chce zaujímat nový přístup k malbě, proto začal velmi brzy vyvíjet neobvyklé nové techniky, které mohou být použity bez jakéhokoliv štětce či olejové barvy.
Přestože se J.G. Dokoupil dá označit za experimentátora, v jeho tvorbě existují dvě významné výjimky. Jedná se o obrazy z mýdlových bublin a tzv. „svíčkové“ obrazy. S oběma technikami Dokoupil pracuje dlouhodobě a opakovaně se k nim vrací. A právě zcela novou sérii „svíčkových“ obrazů umělec představí v DSC Gallery.
Svíčka je zdrojem světla, symbol osvětlení, prozření, ale zároveň zanechává černé stopy. První série Dokoupilových „svíčkových“ obrazů vznikla v roce 1989. Celkově představil 40 obrazů s motivem impresionistických děl v aukci. V roce 1989 Dokoupil vytvořil sérii s názvem Diktátoři, na nichž jsou vyobrazeni diktátoři, aktivní v té době. V letech 1993-94 vytvořil sérii Uprchlíci, jejichž námět je z dnešního pohledu vizionářský. Série „svíčkových“ obrazů, které vznikají od roku 2000 nazývá autor Arrugádské malby (arrugado= zmuchlaný). Tato díla vznikají jako kopie již existující předlohy, kterou J. G. Dokoupil zmačká v ruce a následně ze zmačkaného obrázku vytvoří fotokopie. Ta kopie, která se jeví jako nejzajímavější, je přenesena do malby.
Další z námětů, na které se Dokoupil zaměřil, je leopard. Umělec cítí spřízněnost se touto skvrnitou šelmou a domnívá se, že je předurčena být malována sazemi. Když je svíčka držena vodorovně, kmitající plamen pod plátnem vytváří nepravidelný oválný tvar, který je přesnou kopií skvrn leoparda. Každá individuální nedokonalost, způsobená náhodným kmitáním plamene vede nakonec k naprosto dokonalému výsledku.

Jiří Georg Dokoupil se narodil v Krnově v roce 1954. V roce 1968 se jeho rodina přestěhovala do Kolína nad Rýnem v Německu, kde v 70. letech studoval na Academy of Fine Arts. Dále navštěvoval výtvarné ateliéry na University of Frankfurt v Německu a Cooper Union v New Yorku, kde studoval pod vedením německého konceptualisty Hanse Haackeho, který měl významný vliv na jeho ranou tvorbu. Mezi lety 1983-1984 působil Dokoupil jako hostující profesor na Kunstacademie v Düsseldorfu, v roce 1989 v Circulo de Ballas Artes v Madridu a na Gesamtschule Kassel v letech 1994-1995. V roce 2012 získal cenu Lovis-Corinth Price. V současné době žije a pracuje v Berlíně, Madridu, Rio de Janeiro a Praze a jeho díla jsou zastoupena v mnoha českých i světových galeriích a sbírkách.


VÁCLAV CIGLER/ MICHAL MOTYČKA
Hranoly a válce
Vystavená díla jsou průhledná tělesa, elementární formy hranolů a válců z optického skla. Vytvářejí pocitové i architektonické vztahy pomocí kompozic na principu řazení prvků, změny vnímání horizontu a na principu kompozice brány. Horizont definovaný pohledem diváka se mění pomocí různých úhlů zkosení hranolů. U brány se hrany dvou šikmých bloků sbíhají do středu a vytváří úzkou štěrbinu. Světlo proměňuje tvary objektů, rozzařuje a zkresluje jejich dokonalost. Vnímáme komorní i velkolepé vizuální hry v podobách rozváděného obrazu ve zraku unikajících detailů obrazů Jiřího Dokoupila i prostředí galerie.
S optickými vlastnostmi hranolu experimentoval například Isaac Newton. Při zjišťování podstaty světla dokázal rozložit bílé světlo na duhové spektrum a opětovně sloučit, a tím vyvrátil teorii Aristotela, který tvrdil, že bílé světlo je v podstatě čisté. 
Slovy Václava Ciglera: Sklo je materiál magický a v jistém smyslu duchovní. Optické sklo, se kterým od konce padesátých let pracuji, je materiál, který byl vyvinut pro technické a vědecké účely. Jeho prostřednictvím mohl člověk nahlédnout do tajemství mikro a makrosvěta, a spatřit tak svět jiný, než jaký mu zprostředkovává samotný zrak. Jsou tedy optické vlastnosti skla pro mne výtvarnými a estetickými prostředky, pomocí kterých mohu divákovi představit svět ozvláštněný o nové tvarové, světelné a barevné podoby.
(Jana Šindelová)

Václav Cigler se narodil 21. dubna 1929 ve Vsetíně, patří k nejvýznamnějším autorům umělecké generace nastupující na počátku šedesátých let 20. století. Je mezinárodně uznávaným autorem v oboru sklo, realizoval řadu světelných a kinetických projektů pro architekturu. Ve své tvorbě předjímal rodící se koncepty soudobého výtvarného vyjadřování (konstruktivní tendence, minimalismus, land-art, světelnou a kinetickou plastiku). Doménou jeho tvorby je práce s prostorem, se sklem, světlem a s vodou. V letech 1951–1957 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru profesora Josefa Kaplického. V roce 1965 založil a do roku 1979 vedl ateliér Sklo v architektuře na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Jeho díla jsou zastoupena v mnoha českých i světových galeriích.

Michal Motyčka se narodil 18. března 1974 v Praze, je architekt a umělec. Absolvoval fakultu architektury ČVUT v Praze (1992–2001), ateliér Sklo v architektuře prof. Mariana Karla na VŠUP v Praze (1995–2000), studijní stáž na Škole architektury prof. Emila Přikryla na AVU v Praze (1999) a studijní stáž na oboru skla na Rhode Island School of Design v Providence v USA (1999–2000). Zabývá se přesahem mezi architekturou a současným vizuálním uměním. Vystavoval mimo jiné v mezinárodně respektovaných muzeích v dánském Ebeltoftu a Aarhusu a v belgickém Lommelu. Od roku 1999 spolupracuje s Václavem Ciglerem. 

Muzeum umění Olomouc 2011-2016