Database

Chronologický přehled politických a kulturních událostí v Maďarsku 1945-1990



1945
Svým 3. klavírním koncertem uzavírá své dílo Béla Bartók, umírá v USA.
 
duben 1945 
Dokončeno osvobození celého území Maďarska.

4. listopad 1945
Volby do Národního shromáždění. Nadpoloviční většinu 245 poslanců (57 %) získala Malorolnická strana, následovali komunisté (70 mandátů) a sociální demokraté (69 mandátů).  Nový kabinet vytvořil vítěz voleb – předseda malorolníků Zoltán Tildy.

1945-1946
 V čele komunistické strany, zpočátku jako generální tajemník a poté jako první tajemník ústředního výboru, stál Mátyás Rákosi, který byl v letech 1952-1953 rovněž  předsedou vlády.

1. února 1946
Maďarské národní shromáždění přijalo zákon o změně státní formy Maďarska v republiku. Prezidentem se stal Zoltána Tildy. Katolická církev podporovala zachování monarchie.
 
4. února 1946
Zoltán Tildy jmenoval premiérem stranického kolegu Ference Nagye.

březen 1946
Z iniciativy komunistů vznikl Levicový blok, který spojil komunisty, sociální demokraty, Národní rolnickou stranu a odbory s cílem izolovat malorolníky a sovětizovat zemi. Tlak Levicového bloku vedl k tomu, že malorolníci vyloučili ze strany několik svých tzv. reakčních poslanců.

září - říjen 1946
Konal se  3. sjezd Komunistické strany Maďarska. Vyhlásil upevňování režimu lidové demokracie. Snahou bylo zbavit demokratické strany politického i hospodářského vlivu.

24. Listopadu 1946
V USA zemřel László Moholy-Nagy, jeden z představitelů Bauhausu a mj. učitel Victora Vasarelyho.
 
1946-1947
Malorolnická strana byla postupně vytlačena z klíčových pozic ve státě mimo jiné i odhalením údajného protistátního spiknutí, jehož přípravy se strana měla účastnit. Moc převzala komunistická strana.

1946-1949
Postupně byl znárodněn těžký průmysl, doly, elektrárny, doprava, obchod a banky.

10. února 1947
V Paříži byla podepsána mírová smlouva s Maďarskem. Hranice země se obnovily podle stavu k 1. lednu 1938 a 30. srpna 1940. Maďarsko se zavázalo k zabezpečení stejných práv pro všechny bez rozdílu rasy, pohlaví, jazyka či náboženství.

jaro 1947
Oznámeno, že byl odhalen plán na ozbrojený převrat; v čele údajně stáli předseda vlády Ferenc Nagy a předseda Národního shromáždění Béla Varga (oba z Malorolnické strany). Oba emigrovali. Následovala čistka v politickém životě, kdy se podařilo rozložit hlavní nekomunistické síly a zbavit je politické moci.

31. srpna1947
Parlamentní volby se uskutečnily pod komunistickým dozorem. Levicový blok vedený komunisty získal přes 60 procent hlasů, přičemž výrazně falšoval volební lístky.


12.- 14. června 1948
Konal se 4. sjezd Maďarské komunistické strany, která se sloučila s Maďarskou sociálně demokratickou stranou v Maďarskou stranu pracujících (MSP). Stala se vedoucí a řídící silou, za generální linii označila budování socialismu. Generálním tajemníkem byl zvolen dosavadní generální tajemník Maďarské komunistické strany Mátyás Rákosi.

30. července 1948
 
Prezident Zoltán Tildy podal demisi.
 
1948
Emigroval nejznámější maďarský spisovatel 20. století Sándor Márai.
 
únor 1949
Byla ustavena  Lidová fronta nezávislosti. Pod vedením MSP sdružila čistkami oslabené polické strany, které v letech 1949-1950 přestaly existovat a nastoupil systém jediné politické strany.

1949-1991
Maďarsko je členem RVHP.

únor 1949
Lidový soud v Budapešti odsoudil kardinála Józefa Mindszentyho k doživotnímu věznění na základě vykonstruovaných obvinění z vlastizrady a špionáže. Mnohaleté tresty dostaly i další katolicky orientované osobnosti a proces byl záminkou pro úplnou likvidaci církevního školství, řady církevních organizací a institucí.


 
květen 1949
Konaly se první nesvobodné maďarské volby, v nichž byla k dispozici jediná kandidátka Lidové fronty, sestavená komunisty.
 
15. srpna 1949
Politici zemi přejmenovali na Maďarskou lidovou republiku (MLR).

18. srpna 1949
Parlament přijal novou ústavu. Pravomoci hlavy státu převzala Prezidiální rada MLR.
Předsedou Prezidiální rady MLR se stal dosavadní maďarský prezident Arpád Szakasits.

září 1949
Vykonstruovaný proces s bývalým ministrem zahraničních věcí Lászlem Rajkem a jeho společníky. Byli odsouzeni k smrti a popraveni za podvracení státního zřízení a podporu imperialistických mocností. Šlo o první proces tohoto druhu mimo SSSR, v březnu 1956 byli rehabilitováni.

leden 1950
Vyhlášen 1. pětiletý plán hospodářské obnovy, který mj. počítal s kolektivizací zemědělství..

únor - březen 1951
2. sjezd MSP, který rozhodl o urychlení industrializace a zlepšení stavu zemědělství.  Přemrštěně zvýšil směrná čísla pětiletky a bez ohledu na reálnou situaci stanovil do 5 let provést socialistickou přestavbu zemědělství.


 
červen 1953
Zasedání ÚV MSP projednalo situaci po Stalinově smrti. Došlo i na kritiku kultu osobnosti M. Rákosiho a jeho politiky. Novou politiku měly zajistit změny v nejvyšších funkcích.  Rákosi zůstal ve funkci generálního tajemníka ÚV MSP, byl ovšem zbaven funkce předsedy vlády.

červenec 1953
Novým předsedou vlády se stal Imre Nagy, který prováděl umírněnější politiku a zastavil represe proti obyvatelstvu. Zlepšila se situace na venkově a mírně se zvýšila životní úroveň.

říjen 1954
Nagy ve stranickém deníku napsal, že maďarští stalinisté v minulosti páchali zločiny. Rákosi se vrátil ze SSSR a informoval vedení MDP, že podle prezídia KSSS hrozí Maďarsku pravicové nebezpečí vyvolávané stoupenci Nagye. Stoupenci Rákosiho přešli do protiútoku vůči reformám Nagye.
 
březen 1955
Stalinisté soustředění kolem M. Rákosiho prosadili odvolání I. Nagye z funkce předsedy vlády. Jeho nástupcem se stal András Hegedüs. Nastal návrat ke stalinistickým metodám.
 
1962
Vznikla legendární rocková skupina Omega, která se inspirovala britským rockem.

1955-1991
Maďarsko členem Varšavské smlouvy. M. Rákosi doufal, že se východní blok opět vrátí ke stalinským metodám.

březen 1956
Vznikl takzvaný Petöfiho kroužek, tedy diskusní fórum spisovatelů, umělců a studentů, které chtělo v Maďarsku prosadit myšlenky 20. sjezdu KSSS, který posvětil politiku destalinizace.  Fórum se stalo platformou pro kritiky diktatury M. Rákosiho. Petöfiho kroužek byl zakázán, jeho činnost byla obnovena v září.

červenec 1956
ÚV MSP projednal kritickou situaci, která v zemi vznikla po kritice Stalinova kultu osobnosti na 20. sjezdu KSSS.  Zbavil  M. Rákosiho funkce 1.tajemníka ÚV MSP, nahradil ho jeho blízký spolupracovník Ernö Gerö.

23. října 1956
V Budapešti začalo maďarské lidové povstání, které přerostlo v revoluci proti komunistickému režimu. ÚV MSP v noci z 23. na 24. října povolal na pomoc sovětská vojska, státní bezpečnost začala střílet do lidí, čímž dalo podnět k vypuknutí povstání.

24. října 1956
Do Budapešti vjely sovětské tanky, vypukl ozbrojený boj s maďarskými povstalci. A. Hegedüs byl nahrazen ve funkci předsedy vlády opět I. Nagyem.

25.října 1956
 E. Gerö odvolán z funkce prvního tajemníka ÚV MSP za to, že nedokázal zabránit povstání,  a na jeho místo byl zvolen János Kádár.

28. října 1956
Předseda vlády I. Nagy oznámil, že požadavky povstalců jsou jeho vládním programem. Ve vládě zasedli prodemokratičtí politici, například někdejší prezident Z. Tildy. V Nagyho vládě se ocitají například marxistický filosof György Konrád či István Bibó.

30. října 1956
Byla uzavřena dohoda o neutralitě supervelmocí, která rozhodla o osudu maďarské revoluce, kdy špatně ozbrojení a vojensky nezkušení povstalci bojovali s vyzbrojenou sovětskou armádou. Sovětská vláda vydala prohlášení o potřebě rovnoprávnosti mezi jednotlivými socialistickými zeměmi a současně stáhla jednotky z Budapešti.

31. října1956
Prezídium MSP rozhodlo o rozpuštění strany a místo ní vznikla Maďarská socialistická dělnická strana v čele s J. Kádárem a současně byla obnovena Maďarská sociálně demokratická strana.

2. listopadu 1956
Vytvořena koaliční vláda za účasti více stran, v jejímž čele stál opět I. Nagy a členem vlády byl i J. Kádár, který však zmizel z Budapešti. Do Maďarska dorazily nové sovětské vojenské jednotky.

4. listopadu 1956
Sověti, kteří zahájili vojenský útok na Budapešť,  ustavili Maďarskou revoluční dělnickorolnickou vládu včele s J. Kádárem. Tato vláda oznámila, že pozvala sovětskou armádu na pomoc k ochraně výdobytků socialismu. Během listopadu bylo povstání potlačeno. Vyžádalo si celkem pět až šest tisíc mrtvých a asi dvanáct tisíc zraněných. Asi 200 tisíc Maďarů uprchlo ze země a zhruba 300 lidí bylo odsouzeno za účast v povstání k trestu smrti.

květen 1957
Parlament schválil novou vládu opět s premiérem J. Kádárem. V Budapešti byla podepsána dohoda mezi SSSR a Maďarskem o právním statutu v zemi dislokovaných sovětských okupačních jednotek.
 
1957
Trestání odpůrců režimů, mezi nimi se ocitla řada maďarských spisovatelů, například Gyula Háy či Zoltán Zelk.

16. června 1958
Nagy byl spolu s několika spolupracovníky popraven po zinscenovaném procesu. Všichni se dočkali soudní rehabilitace v červenci 1989.
 
listopad 1962
8. sjezd MSDS konstatoval, že v zemi byly položeny základy socialismu, vytvořily se jednotné socialistické výrobní vztahy ve městě i na venkově a začala etapa úplné výstavby socialismu a upevňování socialistické národní jednoty lidu.  Ze strany byli již v červnu vyloučeni M. Rákosi,  E. Gerö a další stalinisté. 

1963
Světově známý maďarský hudební skladatel Zoltán Kodály byl zvolen prezidentem Mezinárodní společnosti pro hudební výchovu.
 
červen 1965
ÚV MSDS zbavila J. Kádára funkce premiéra na jeho vlastní žádost. Nástupcem se stal Gyula Kállai.
 
1966
J. Kádár opět zvolen 1. tajemníkem MSDS.

1968
Začala platit nová hospodářská pravidla, což znamenalo, že oslabí centrálního plánování a zvýší se samostatnost podniků v otázkách výroby a investic. Postupně byly zaváděny prvky tržního hospodářství.

21. srpna1968
Maďarská armáda se zúčastnila vojenského zásahu Varšavské smlouvy v Československu. Někteří maďarští akademici zásah veřejně odmítli.
 
duben 1970
V Budapešti byla otevřena první trasa metra.
 
únor 1971
Po 15 letech vyhnanství v kyrgyzské obci Topmaku umírá ve věku 79 let M. Rákosi.
 
září 1971
Na základě dohody Svatého stolce a maďarské vlády mohl po 15 letech opustit azyl na ambasádě USA v Budapešti ostřihomský arcibiskup, kardinál József Mindszenty – vůdce církevní opozice proti komunistickému režimu.
 
duben 1972
Parlament rozhodl o úpravě ústavy, podle níž je Maďarská lidová republika socialistický stát.
 
listopad 1973
Oslava 100. výročí založení velké Budapešti začaly sloučením měst Pešť, Budín a Starý Budín.

polovina 70. let
Narůstání hospodářské, politické a morální krize, kterou tehdejší vedení MSDS nebylo schopno řešit.
 
březen 1974
Na ÚV MSDS dočasně zvítězili konzervativci útočící proti reformám. Zesílila centralizace i direktivní plánování. Místo volných cen se preferovaly takzvané stabilní.
 
říjen 1974
Byli zatčeni spisovatel György Konrád a sociolog Iván Szelényi, kteří v rukopise díla Cesta inteligence k třídní moci údajně vedli nenávistné útoky proti Maďarské lidové republice. Vyvázli bez trestu, oba ale nakonec odešli do emigrace.
 
1976
V rodišti výtvarníka Vicota Vasarelyho bylo otevřeno jeho muzeum.
 
9. leden 1977
Na tři desítky intelektuálů podpořily cíle Charty 77, mezi nimi spisovatelé Péter Nádas, Miklós Mészöly či filosof János Kis.
 
prosinec 1978
Přichází zásadní změna v hospodářské strategii země, kdy se prioritou stala obchodní a finanční rovnováha.
 
říjen 1979
Maďarská opozice poslala otevřený dopis J. Kádárovi na protest proti procesu s představiteli Charty 77 v Praze.

1981
 
Režisér Péter Bacsó natočil film Svědek (cena Cannes), který byl zakázán. Věnuje se 50. Létům, v zahraničí zaznamenl značný úspěch.
 
1982
István Szabó natočil film Mefisto, který získal Oscara za nejlepší zahraniční film.
 
1983
V samizdatu vychází román Györgyho Konráda Spoluviník, která zaznamenává cestu aktivního komunisty, který se však sám stál obětí režimu. Česky vyšel v roce 1990.
 
březen 1985
Uskutečnil se 13. sjezd MSDS, který byl počátkem latentní krize ve všech oblastech života společnosti. Místo funkce prvního tajemníka ÚV MSDS byla zavedena funkce generálního tajemníka MSDS, v níž byl potvrzen J. Kádár.

červen 1985
Konaly se parlamentní a komunální volby. Významné byly pokusem, byť neúspěšným, prosadit nezávislého kandidáta demokratickou opozicí.
 
březen 1986
Došlo k takzvané bitvě u Řetězového mostu v Budapešti, kdy se opozičně laděný mnohatisícový dav vydal v den výročí revoluce z roku 1848 na cestu na hrad. Most z obou stran uzavřela policie a řadu účastníků, především studentů, zbila.

23. 10. 1986
Podepsáno společné prohlášení středoevropských intelektuálů k 30. výročí maďarského povstání. Podpořili v něm demokratické změny, nezávislost a řešení mírového uspořádání v Evropě. Signatářem se stali mj. pozdější prezidenti Árpád Gönz, Václav Havel či polský novinář Adam Michnik. Opozice v Maďarsku uspořádalo k výročí konference.
 
1987
Nepříznivé tendence v ekonomice, které se výrazněji ukázaly již v letech 1985-1986, se projevily v prohlubování napětí v sociální oblasti, v nespokojenosti obyvatelstva a ve zostřování politického ovzduší. Opozice přichází se Společensko smlouvou, jejímž mottem je „Kádár musí jít“.
V Budapešti bylo otevřeno druhé maďarské muzeum V. Vasarelyho.

září 1987
Setkání umírněného křídla demokratické opozice, spisovatelů i s opozicí sympatizujících členů oficiálních struktur včetně akademického prostředí. Zdůraznili nutnost čelit hrozícímu hospodářskému krachu a odstranit nedostatky systému. Založili Maďarské demokratické fórum, které se později organizovalo jako politické hnutí, jež se v roce 1989 přeměnilo v první nekomunistickou politickou stranu v zemi od roku 1956.
 
březen 1988
Největší demonstrace proti režimu v období kádárismu. Zazněly na ní požadavky na omezení moci státu ovládaného jednou stranou, vypsání svobodných voleb, novou ústavu apod. Demonstrace se zúčastnilo až 20 tisíc lidí. 
Založení  Svazu mladých demokratů (FIDESZ).
 

20.–22. května 1988
Na celostátní konferenci MSDS byl zvolen novým generálním tajemníkem strany předseda rady ministrů Károly Grósz. János Kádár se stal jen čestným předsedou strany. Do politického byra ÚV MSDS byli zvoleni i známí reformátoři Imre Pozsgay a Reszö Nyers. Převahu získali stoupenci reformního směru. Uvnitř MSDS samé vzniklo několik platforem.

listopad 1988
Založen Svaz svobodných demokratů, který se jasně vymezil jako opoziční organizace. Obnovena byla i Nezávislá malorolnická strana.
 
únor 1989
Zasedání ÚV MSDS zahájilo politický proces s cílem vytvořit v zemi pluralitní systém více stran. Při hodnocení událostí v roce 1956 ÚV potvrdil, že k politickému výbuchu vedla neschopnost tehdejšího vedení dosáhnout obnovy.
 
březen 1989
Byl založen Kulatý stůl opozice, mezi hlavní požadavky patřilo vypsání svobodných voleb a obnova zastupitelské demokracie.
 
květen 1989
J. Kádár opustil všechny funkce. Zemřel 6. července, tedy v den, kdy byl plně rehabilitován I. Nagy.
 
 
červen až září 1989
Zasedání politického koordinačního fóra (tzv. Kulatý stůl) zástupců MSDS, 9 opozičních stran a organizací a 7 společenských organizací a hnutí. Jednali o přechodu k pluralitnímu politickému systému a parlamentní demokracii.
 
22. července a 5. srpna1989
 Při doplňovacích volbách do Národního shromáždění byli poprvé zvoleni představitelé opozice - tři kandidáti Maďarského demokratického fóra.
 
září 1989
Kabinet bez souhlasu vlády NDR otevřel hranici do Rakouska pro občany NDR. Touto cestou odjely do SRN desetitisíce občanů NDR, která krok Maďarska odsoudila.


říjen 1989
14. sjezd MSDS ukončil činnost strany a rozhodl o vytvoření nové Maďarské socialistické strany. Část stoupenců tvrdé linie toto rozhodnutí neuznala a později obnovila činnost strany pod původním názvem.
Národní shromáždění rozhodlo o přejmenování země na Maďarskou republiku (23. 10., v den výročí maďarského povstání) , zavedení prezidentského úřadu, zrušení ústavní klauzule o vedoucí úloze marxisticko-leninské strany a zavedení systému více stran.
Národní shromáždění schválilo definitivní zastavení stavby stupně Nagymaros na soustavě dunajského vodního díla Gabčíkovo-Nagymaros.

26. listopadu 1989
Konalo se lidové referendum, v němž se 50,07 procenta voličů rozhodlo pro zvolení prezidenta republiky až po parlamentních volbách, které se uskutečnily v březnu 1990. Celkem 95 procent voličů hlasovalo pro zrušení základních stranických organizací na pracovištích, pro veřejné zúčtování majetku bývalé MSDS a rozpuštění Dělnických milicí.
 
1990
Jako obdiv k českému spisovateli vychází kniha Pétera Esterházyho Hrabalova kniha.

Copyright Muzeum umění Olomouc

Citation
Chronologický přehled politických a kulturních událostí v Maďarsku 1945-1990. . Central European Art Database. [online]. www.cead.space. 28 Mar 2024

Muzeum umění Olomouc 2011-2024