Databáze

 

Den po dni: Jak si Sametovou revoluci před 30 lety zaznamenával umělec Július Koller

Slovenská národní galerie zpřístupnila desítky sešitů, do kterých Július Koller zapisoval události dní revolučního listopadu ’89. Je to fascinující návrat v čase. „V noci a ráno pršalo. Ráno +13 °C. Všetko sa hýbe okolo ČSSR, len československé komunistické vedenie nechce priznať, že jeho čas sa minul a prichádza nová doba,“ zapsal si prorocky na úvod záznamu s datem 1. listopadu 1989 Július Koller. V ten den, podobně jako mnohé jiné dny před ním a po něm, si sedl ke svým linkovaným papírům a psal. Psal o všem, co slyšel z rádia anebo četl v novinách, a přidával k tomu i vlastní komentáře. První listopad vydal na sedm hustě popsaných stran. Informuje v nich o protestech v NDR, o propuštění Havla z nemocnice i o situaci v Kosovu a v Portugalsku. (www.dennikn.sk)

Rudolf Sikora vystavuje v Ostravě Konec světa?

Poslední výstava Rudolfa Sikory (*1946, Žilina) v Galerii výtvarného umění v Ostravě je věnovaná ekologické problematice. Sikora ji koncipoval jako naléhavou výzvu všem, komu záleží na budoucnosti naší civilizace a planety, která se podle nejvýznamnějších vědeckých osobností světa dnes nachází v akutním stavu ekologického ohrožení a není daleko od sebezničení. Autor se už od počátku své tvorby na přelomu 60. a 70. let 20. století věnuje otázkám ekologie, později problematiku ekologie propojuje i s kosmologickými úvahami. Studiem materiálů Římského klubu a publikace Meze růstu (1972), jejíž samizdat získal z Polska, jako jeden z prvních i v širším mezinárodním kontextu pochopil aktuálnost a naléhavost řešení ekologické problematiky.

Magdaléna Jetelová představuje svůj patagonský projekt Pacific Ring of Fire v Mnichově

Do 7. prosince můžete v Deutsche Gesellschaft für Christliche Kunst navštívit výstavu "Essential is visible" Magdalény Jetelové. Poslední projekt české umělkyně Magdalény Jetelové (*1946) "Pacific Ring of Fire", podobně jako její "Islandský projekt" z roku 1992 se vrací k tématu přírodních geologických hranic. Tzv. Ohnivý kruh je vulkanický pás obklopující pacifickou litosférickou desku ve tvaru koňského kopyta. Jetelová v Patagonii využívá k vyznačení litosférické desky laserový paprsek. Instalaci doplňují nápisy jako "Essential is visible", které jsou psány laserem na rozpadající se ledové kry. Drastické geologické změny způsobené klimatickou změnou jsou ilustrovány na velkoformátlových fotografiích v light-boxech.

Výstava Laca Terena ve Slovenské národní galerii

Výstava Laca Terena (nar. 1960, Bratislava) v Slovenskej národnej galérii predstaví kľúčové body jeho umeleckého programu a pokúsi sa komplexne priblížiť jeho jedinečnú výtvarnú a vskutku „polymúzickú" osobnosť. Na jeho súčasných rozmerných maliarskych plátnach „barokovo-secesného" a  pop-artového strihu založených na veľkoryso plošnom farebnom a kresbovom rozvrhu sa krížia rozmanité aktuálne a historické podnety. Je príkladom autora, ktorý síce prevažne maľuje, ale občas si odskočí aj k  sochárstvu. Od začiatku deväťdesiatych rokov sa paralelne venuje navrhovaniu a tvorbe priestorových objektov, pričom vychádza z  ikonografického a štýlového repertoáru svojho maliarstva. Hoci hlavnou sférou jeho záujmu je maľba, v jeho prípade však môžeme hovoriť presahu médií - kresby, maliarstva a sochárstva.
 

Výstava maďarské neo-avantgardy ze sbírek budapešťského Ludwig Múzea v Římě

Výstava Techniky úniku s podtitulem Subverzivní strategie v maďarské neoavantgardě 60. a 70. let v Palazzo delle Esposizioni v Římě představuje výběr maďarských autorů 60. a 70. let ze sbírek Ludwig Múzea - Muzea současného umění v Budapešti. Výběr děl se soustředí na ty umělecké polohy, které nejenže posunovaly hranice konvenční estetiky, ale také zpochybňovaly společenský a politický systém autoritářského fungování státu.
 

Výstava Za pravdu se věnuje tématu pravdy v kontextu české historie

V Galerii Jaroslava Fragnera v Praze probíhá od 11. 9. výstava Za pravdu... věnovaná tématu pravdy v kontextu české historie. Na výstavě jsou představeny přes tři desítky současných českých umělců.
Ve středu 25.9. v rámci doprovodných programů proběhne moderovaná debata na téma Pravda v umění, které se zúčastní umělci a teoretici Milena Bartlová, Stanislav Kolíbal, David Kořínek a Terezie Nekvindová, moderátorem debaty je Václav Janoščík.

 

Dílo Dóry Maurer představuje Tate Modern na roční výstavě

Londýnská galerie Tate Modern v srpnu zahájila roční volně přístupnou výstavu maďarské umělkyně Dóry Maurer (*1937). Na výstavě, která představuje 35 prací, jsou zastoupeny grafiky, fotografie, filmy i malby z více než půlstoletí trvající umělecké dráhy Dóry Maurer, které podle kurátorů zdůrazňují autorčin hravý konceptuální a experimentální přístup napříč médii. Souběžně v londýnské galerii White Cube probíhá výstava maleb Dóry Maurer ze sérií Překrývání, Quod Libet a IXEK. Výstavu doplňuje videodokument o autorce z produkce CEAD.

V prostoru Magdaleny Abakanowicz

Výstava V prostoru Magdaleny Abakanowicz, která se konala na jaře v Muzeu dekorativního umění a designu v Rize, jenž je součástí Národního muzea, v létě představuje jako rozšířená verze ve všech galeriích a sochařském parku v Orońsku mnohotvárná díla jedné z nejvýraznějších polských umělkyň. Nejznámější abakany jsou doprovázeny plastikami vyrobenými z jutového plátna z pryskyřice: Stojící figury (1986-1987), Plecy (1976), Mutanti (1994-1996) a Oracz (1996-1997). Výstava ukazuje, jak důležitá byla pro umělkyni lidská postava. 
 

Běla Kolářová: Pohyb / čas

Výstava Běly Kolářové v Oblastní galerii Liberec poukazuje na vybraných malých souborech umělkyně na její zaujetí fenomény času, světla, proměnlivosti, pohybu, na hravost jejího myšlení v sériích, na metaforické šifry, skryté v použitém materiálu, ve způsobu, jak s ním zacházela. Po delší době je možné setkat se zejména s jejími z větší části neznámými fotografiemi a fotogramy.
 

Václav Cigler, Michal Motyčka: Prostor člověka I, II, III

Výstava nazvaná Prostor člověka v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřících představuje průřez Ciglerovy tvorby zaměřené na krajinné projekty z 60tých let dvacátého století, projekty a kompozice pro architekturu a společné instalace Václava Ciglera a Michala Motyčky z let 2003–2019, jež ukazují široký záběr společného uvažování v mnoha rovinách, od smyslové zkušenosti až k chápání implicitních symbolických významů.
Výstava se koná ve všech prostorách temporálních výstav v hlavní budově (II) a na parkáně (III). V Minigalerii (I), která je určena pohledům do sbírek, je předvedeno dílo Václava Ciglera Půlvejce, získané v roce 1997. 

Zvuky / Kódy / Obrazy – Akustický experiment ve vizuálním umění

Výstavní projekt Galerie hlavního města Prahy v Domě U Kamenného zvonu představuje průřez dějinami zobrazení zvuku a zvukového experimentu od doby avantgardy po současnost. Výběr děl téměř sedmdesáti autorů zahrnuje širokou škálu forem od abstraktních obrazů a nekonvenčních partitur přes znějící či rezonující objekty až po multimediální projekce a interaktivní instalace. Na výběru z historického materiálu ukáže, jak zvuk nabývá barvu a tvar, stává se objektem nebo architekturou, a jaké psychologické, ale také fyzikální nebo psychofyzické předpoklady předurčují jeho vizuální podobu.

Stanislav Kolíbal (CZ) představuje na 58. ročníku mezinárodního bienále současného umění v Benátkách retrospektivu svého díla

Třiadevadesátiletý Kolíbal se narodil ve stejném roce, kdy Československo svůj pavilon v zahradách benátského hradu otevřelo. Téma letošního benátského bienále je stará čínská kletba "May You Live In Interesting Times (Přál bych vám žít v zajímavých časech)", která odkazuje k dobám nepokojů a nejistoty. Čas je i jedním ze základních elementů Kolíbalova díla a různé doby přinášely v jeho životě odlišné pohledy na vnímání tvorby.

Karafiáty a samet / Umění a revoluce v Portugalsku a Československu 1968–1974–1989

Galerie hlavního města Prahy pod názvem Karafiáty a samet / Umění a revoluce v Portugalsku a Československu představuje první souhrnnou přehlídku portugalského vizuálního umění v Čechách i na Slovensku v historicko-politickém dialogu s československými umělci. Společným východiskem je rok 1968, doba pražského jara v Československu a v Lisabonu jara Marcela Caetana. Tento rok představoval první záchvěv nadějí v konec stávajících nedemokratických režimů. Nadějí, které v Československu zmařila sovětská okupace a v Portugalsku pokračování koloniální války. Roky 1974 (Karafiátová revoluce) a 1989 (sametová revoluce v Československu) poté přinesly oběma státům svobodu.

Václav Cigler a Michal Motyčka │ Světlem

Umělecké intervence Václava Ciglera a Michala Motyčky Světlem ozvláštňují starobylé prostředí Zdíkova paláce či románské věže svaté Barbory v Arcidiecézním muzeu Olomouc a navazují tak na výstavu kreseb Václava Ciglera v olomouckém Muzeu moderního umění. Od 13. června je ještě doplňují další umělecká intervence Václava Ciglera a Michala Motyčky pod názvem Zvnějšnění v prostorách Arcibiskupského zámku a Květné zahrady v Kroměříži.

Václav Cigler│Kresby

Sochař, architekt a pedagog Václav Cigler (*1929) se nesmazatelně zapsal do dějin světového výtvarného umění tím, že jako první začal pracovat s optickým sklem. Jeho dílo je však mnohem rozmanitější, což dokládá od 21. března rozsáhlá výstava jeho kreseb v Muzeu umění Olomouc - Muzeu moderního umění. Následovat ji budou výtvarné intervence Václav Cigler a Michal Motyčka | Zvnějšnění v Květné zahradě i v obrazárně kroměřížského arcibiskupského zámku a instalace nazvané Světlem umístěné do prostředí Arcidiecézního muzea v Olomouci. 

Národní galerie Praha zahajuje první edici cyklu Salm Modern: Možnosti dialogu

Národní galerie Praha (NGP) ve spolupráci se Staatliche Kunstsammlungen Dresden (SKD) a Sammlung Hoffmann Berlin představuje v Salmovském paláci vůbec poprvé v zahraničí široké veřejnosti výběr mimořádně kvalitních děl ze Schenkung Sammlung Hoffmann, jedinečný svou šíří. Výstava Možnosti dialogu uvádí slavná jména moderního a současného umění, včetně Mariny Abramović, JeanaMichela Basquiata, Antonyho Gormleyho, Keitha Haringa či Andyho Warhola, jejichž díla vstupují do dialogu s českými umělkyněmi a umělci. 

DEN VIDEA 1989/2018│První skupinová výstava českého videoartu

DEN VIDEA 1989/2018 je událost, která volně rekonstruuje první skupinovou výstavu videoartu v Čechách. Výstava potrvá stejně jako původní DEN VIDEA pouze jeden den (4. září 2018) a odehraje se na totožném místě (pražské Výstaviště).

Konference: Adriena Šimotová a její místo v kontextu výtvarného umění a kultury XX. století a současnosti

Konferenci u příležitosti devadesátého výročí narození Adrieny Šimotové připravil Nadační fond Adrieny Šimotové a Jiřího Johna spolu s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy a Katedrou teorie a dějin umění Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Záštitu převzali J. E. Charles Malinas, velvyslanec Francie v České republice, Adriana Krnáčová, primátorka hlavního města Prahy, a Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy.
Místo konání: Vlastenecký sál, historická budova Karolina, Ovocný trh 3, Praha 1

XXL pohledů na současné slovenské výtvarné umění | GASK

„XXL pohledů na současné slovenské výtvarné umění“ je dlouhodobý výstavní projekt představující přední slovenské výtvarné umělce všech generací. Výtvarníky uvádějí v rámci přímého dialogu uznávaní slovenští, čeští, ale i zahraniční teoretici, kritici a historici umění, kteří se věnují jejich tvorbě. Jde o nejvýznamnější programovou přehlídku slovenského výtvarného umění v České republice. Výstavní cyklus, který začal roku 2011 v prostorech Slovenského institutu v Praze, se od roku 2014 realizuje v GASK.

Conference to mark the centenary of the beginning of Dada in Zurich: DADA TECHNIQUES IN EAST-CENTRAL EUROPE (1916–1930)

The ‘Petőfi Literary Museum – Kassák Museum’ and the ‘Institute for Literary Studies of the Hungarian Academy of Sciences’ are organizing a conference to mark the centenary of the beginning of Dada in Zurich. The conference is going to concentrate on Dada phenomena in East-Central Europe, especially the Dada techniques that appeared in the Austro-Hungarian Empire and its successor states.

MeetFactory (CZ) | Fightlessness

Maďarská umělecká skupina Little Warsaw (András Gálik a Bálint Havas) patří k nejvýraznějším představitelům generace, která nastoupila na scénu po roce 1989. Jejich dílo je úzce provázáno s otázkami, které jsou specifické pro kontext zemí bývalého východního bloku – analýza a re-kontextualizace objektů a idejí z minulosti, dekonstrukce obvyklých uměleckých forem, výrazný anti-etablující postoj, nastavení kritického zrcadla modernismu, retro-avantgardě, konceptualismu a neokonceptualismu, rozpínání hranic umění a přesun uměleckého diskurzu dovnitř siřší společenské reality.
Další 36

Muzeum umění Olomouc 2011-2016