Databáze

Edward Ihnatowicz

Edward Ihnatowicz

Born 1926, Chełm Lubelski
Působení Londýn (1943 do 1988)
Působení Oxford (1945 do 1949)
Died 1988, Londýn

Edward Ihnatowicz (*1926 v Chełmu Lubelském †1988 v Londýně) byl sochař a designér nejčastěji pracující v technice odlévání. V pozdních 60. letech v době rostoucí popularity kybernetiky Ihnatowicz začal využívat techniku zpětné vazby a strojírenských technologií, které přetvářel do originálních forem audiovizuálního umění – interaktivních kybernetických soch.
— Anna Olzewska

1926

Narodil se v Chełmu Lubelském v Polsku do rodiny armádního úředníka.

1939

Během druhé světové války odešel s matkou nejprve do Rumunska a následně do Alžírska, kde byli internováni v uprchlických táborech. V roce 1943 odchází Ihnatowiczovi do Anglie.

1946

V Glasgow se seznamuje se svou ženou Helen a následně se přesouvají do Oxfordu, kde Ihnatowicz navštěvuje Ruskin School of Art and Drawing.
In Glasgow he meets his wife Helen and together they move to Oxford, where Ihnnatowicz attends Ruskin School of Art and Drawing.

1950

V padesátých letech se věnuje různým výdělečným zaměstnáním. Dokumentuje televizní programy BBC, navrhuje nábytek nebo výlohy.

1960

V roce 1962 se přestěhoval do svého ateliéru v garáži v Londýně. V 60. letech začal kombinovat organické odlitky s hydraulickými systémy a elektronickými senzory. Jeho dílo Sound Activated Mobile (SAM) bylo prezentováno na výstavě Cybernetic Serendipity v Institute of Contemporary Arts v Londýně v roce 1968.

1970

Na konci šedesátých let vyzval kurátor James Gardner Ihnatowicze k vytvoření velkformátového uměleckého díla. V červnu 1970 byl SENSTER odeslán do Holandska a nainstalován v Evoluonu v Eindhovenu. SENSTER je výjimečný příklad raného mediálního umění. is a fine example of early media art. V době rostoucí popularity kybernetiky Ihnatowicz začal využívat techniku zpětné vazby a strojírenských technologií, které přetvářel do originálních forem audiovizuálního umění – interaktivních kybernetických soch. Ocelová kostra sochy se plynule pohybuje v návaznosti na zvuk okolního prostředí, abstraktní forma nabývá podoby živého tvora. V roce 1970 se dílo stálo jedním z hlavních uměleckých projektů podpořených společností Philips, čímž navázalo na kinetickou sochu "CYSP 1" Nicolase Schöffera z roku 1956 a pavilon a environment “Poème électronique”, vytvořený v roce 1958 Le Corbusierem, Iannisem Xenakisem a Edgardem Varèsem. Po skončení výstavy se dílo ztratilo a bylo zapsáno na seznam ztracených novomediálních projektů. V letech 2017-2018 Univerzita vědy a technologie v Krakově zakoupila a reaktivovala dílo ve spolupráci s partnery z Fakulty intermédií na Akademii výtvarných umění. V současnosti je Senster uložen na Fakultě humanitních studií. V 70. letech Ihnatowicz vedl studenty na University College London. Poslední ze svých kybernetických prací – Bandit – vytvořil v roce 1973. Na konci svého života začal experimentovat s digitální animací.
V 70. letech Ihnatowicz vedl studenty na University College London. Poslední ze svých kybernetických prací – Bandit – vytvořil v roce 1973. Na konci svého života začal experimentovat s digitální animací.

Muzeum umění Olomouc 2011-2021