Vera Molnár

Vera Molnár je jednou z prvních umělkyň systematicky využívajících možností počítače. V letech 1942-1947 studovala malbu, dějiny umění a estetiku na Magyar Képzőművészeti Egyetem v Budapešti. V průběhu studia se začala zabývat nepředmětnou geometrizovanou malbou. V roce 1947 absolvovala stipendijní pobyt v Říme, od roku 1947 žila v Paříži. V roce 1960 se zúčastnila výstavy konkrétního umění (Konkrete Kunst) v Zürichu, kterou zorganizoval Max Bill (1908-1994). Ve spolupráci s Jesúsem Rafaelem Sotoem (1923-2005), Victorem Vasarelym (1906-1997) a Françoisem Morelletem (1926) v témže roce založila Groupe de Recherche d’art Visuel (GRAV). Toto uskupení, prosazující minimalistické tendence a nepředmětnou malbu, položilo základy pozdějšího op-artu a kinetického umění. V roce 1967 se podílela také na založení skupiny Art et Informatique na pařížském Institut d’Esthétique et des Science de l’Art. Od konce šedesátých let se soustředěně věnovala tvorbě počítačových grafik (1968), pro něž v letech 1974-1976 společně s manželem, Françoisem Molnarem, vyvinula speciální software, nazvaný Molnart. V roce 1976 také poprvé samostatně vystavovala v galerii londýnské Polytechniky. Po ročním pracovním pobytu v Centre Georges Pompidou v Paříži (Atelier de Recherche des Techniques Avancées) se stala členkou Centre de Recherche Expérimentale et Informatique des Arts Visuels (CREIAV) na Université de Paris I, Sorbonne, kde se později habilitovala jako profesorka. V roce 1980 byla ve Švédsku publikována její první kniha, Ein Prozent Unordnung (Jednoprocentní porucha). První rozsáhlá instalace byla vytvořena pro Foundation of Concrete Art v Retlingenu (1990). V roce 1999 proběhla rozsáhlá monografická výstava Very Molnárové, Extrait de 100 000 milliards des lignes (Vzorek 100 000 miliard čar), v Centre de Recherche, d’Échange et de Diffusion pur l’Art Contemporain (CRÉDAC) ve francouzském Ivry-sur-Seine.