Database

Ilona Keserü

Ilona Keserü

Born November 29 1933, Pécs

Ilona Keserü je vůdčí postavou maďarské neo-avantgardy, generace umělců, kteří zahájili svou činnost v průběhu šedesátých let dvacátého století. Keserü se výtvarnému umění věnuje systematicky od poloviny čtyřicátých let, kdy ji zásadně, především v kresbě a vztahu k abstrakci, ovlivnilo setkání s Ferencem Martynem (1899-1986), členem uměleckého uskupení Abstraction-Creation. Podobný význam pro ni měl pozdější pobyt v Itálii (1962-1963), který absolvovala po ukončení studia v ateliérech volné a nástěnné malby Akademie výtvarných umění v Budapešti (Magyar Képzőművészeti Főiskola, 1958) – a při němž měla možnost se sama seznámit s tradicí moderního malířství. Její styl je charakteristický výraznou barevností, dynamikou a expresivností, také ale uvážlivou kontinuální prací s jednotlivými motivy a tématy. Mezi lety 1983 a 2008 působila Ilona Keserü jako pedagožka na Univerzitě v Pécsi (Pécsi Tudományegyetem).


Not in map

1945

V roce 1945 se Ilona Keserü seznámila s jednou ze zásadních postav maďarské abstrakce, členem skupiny Abstraction-Création, Ferencem Martynem (1899-1986). Skutečně avantgardní charakter jejího vzdělávaní – od abstrakce k figuraci a precizním studiím krajiny a odtud nazpět, k obrazovému jazyku – pro ni znamenala životní iniciaci.

1946

Formálního vzdělání se Iloně Keserü dostalo nejprve na výtvarné škole v Pécsi (1946-1950), odkud postoupila na budapešťskou Střední školu umění a řemesel (Képző- és Iparművészeti Szakközépiskola

1950

Na konci padesátých let, s mírným uvolněním politické situace, se podařilo Keserü vycestovat do Polska a také Prahy, přičemž oba pobyty pro ni znamenaly značné občerstvení. Po návratu se začala systematicky klonit k abstraktnímu výtvarnému tvarosloví.

1962

Období od listopadu 1962 do listopadu následujícího roku strávila Ilona Keserü v Itálii. V Římě, kde se jí podařilo získat tříměsíční stipendijní podporu, se zúčastnila volně přístupných kurzů na Accademia di Belle Arti. Prostředí věčného města, jeho přirozeně koexistující a překrývající se časové vrstvy, velkolepé umění a velkorysost architektury, to vše ji silně inspirovalo. Kaligrafický rukopis a monochromní barevnost nahrazuje gestická malba, typická také výraznými kontrasty (červeno-oranžovo-černá barevnost) – tento přerod se koncentruje v sérii „Číslovaných obrazů“ (Számozott képek).

1966

Na přelomu desetiletí se ustaluje specifický přístup Ilony Keserü k tvorbě – záměrné využívání různých strategií, které se projevuje jednak ve stylové různorodosti, jednak v práci s materiálem. Společným je zájem o vztahy mezi věcmi (koláže), barvami (čisté barvy) či texturami (využívání reliéfního konopného či lněného plátna).

1967

Na přelomu šedesátých a v první polovině sedmdesátých let se Ilona Keserü profiluje také jako kostýmní výtvarnice a scénografka – pro Národní divadlo v Budapešti (Nemzeti Színház) připravila výpravu hry Petera Weiss „Vyšetřování“ (A vizsgálat).
V roce 1967 objevila motiv specificky tvarovaných náhrobních kamenů z okolí Balatonského jezera, kterým se věnovala v pozoruhodné sérii obrazů a grafických tisků.

1968

V roce 1968 byla Ilona Keserü přizvána k účasti na bratislavské přehlídce současného mladého umění Danuvius 1968, která znamenala první zásadní úspěch na mezinárodní scéně (s kladnými reakcemi redakcí rádia Svobodná Evropa či Frankfurter Allgemeine Zeitung).

1970

Po pobytu v Itálii v roce 1970 strávila dva měsíce v Kolíně, Amsterdamu, Paříži a Londýně.

1971

V letech 1971 a 1973 pracovala na monumentální reliéfní fresce pro sochařský park ve Villány (Sádrové formy/ Tapasztott formák). V mezidobí se soustředila na problém pestrosti barevného spektra v opozici vůči monochromii lidské kůže, respektive otázku toho, jaký vtah existuje mezi antropomorfními systémy a fyzikálními zákonitostmi – pracovala například na studiích vizuálních vizí (světelné efekty, které vytváří slunce, dopadající na sítnici přes uzavřená oční víčka) nebo se s pomocí barevných pigmentů pokoušela zachytit „barvu světla“. O téměř deset let později pak poprvé využívá tvaru optických oblouků, které právě zavřené oči připomínají.

1975

Ve druhé polovině sedmdesátých let působila Ilona Keserü jako aktivní členka zásadního maďarského neo-avantgardního uskupení – Budapešťské dílny (Budapesti Mühely).

1983

V roce 1983 se Ilona Keserü zúčastnila své první kolektivní výstavy, pořádané státní institucí – budapešťským Domem umění (Műcsarnok). Začala také vyučovat kresbu a malbu na Univerzitě Jana Pannonia v Pécsi a tamtéž také přestěhovala svůj ateliér.

1984

Získává Munkácsyho ocenění/ Munkácsy-díj.

1986

V roce 1986 působila Ilona Keserü jako hostující profesorka na Vysoké škole výtvarných umění v Cergy Pontoise (FR).

1991

V roce 1991 se Keserü aktivně podílela na založení pécsské Škole umění (Képzőművészeti Mesteriskola), na níž se také habilitovala jako profesorka. Své potřebě reflektovat aktuální události dala za vděk účastí na aktivitách skupiny Pillantas az Idobe (Keserü, Ilona (ed.). Pillantas az Idobe/ A Glimpse into Time. Budapest: Szinyei Szalon Budapest, 1999.)

1994

Stává se členkou Széchenyho akademie literatury a umění/ Széchenyi Irodalmi és Művészeti Akadémia.

1998

Působila jako hostující profesorka na University of Hertfordshire ve Velké Británii.

2000

Získala státní Kossuthovo ocenění/ Kossuth-díj.

2004

V roce 2004 připravilo budapešťské Ludwig múzeum monografickou výstavu autorky, nazvanou Approach. Tangle. Stream. – Zkoumání příčin a následků v díle Ilony Keserü/ Approach, Tangle, Stream – Oknyomozás Ilona Keserü munkásságában. O čtyři roky později, v rámci výstavy Forest of Images, představila přehlídku jejích obrazů z let 1982 až 2008 galerie MODEM v Debrecenu.


2015

Ludwig Goes Pop + The East Side Story (group exhibition, Budapest)

Muzeum umění Olomouc 2011-2021