Databáze

Václav Cigler│Kresby

21. březen do 29. září 2019,

Sochař, architekt a pedagog Václav Cigler (*1929) se nesmazatelně zapsal do dějin světového výtvarného umění tím, že jako první začal pracovat s optickým sklem. Jeho dílo je však mnohem rozmanitější, což dokládá od 21. března rozsáhlá výstava jeho kreseb v Muzeu umění Olomouc - Muzeu moderního umění. Následovat ji budou výtvarné intervence Václav Cigler a Michal Motyčka | Zvnějšnění v Květné zahradě i v obrazárně kroměřížského arcibiskupského zámku a instalace nazvané Světlem umístěné do prostředí Arcidiecézního muzea v Olomouci. 

Václav Cigler (*1929) patří ke světově uznávaným autorům umělecké generace nastupující na počátku 60. let dvacátého století. Jeho tvorba je zaměřena na plastické objekty z broušeného optického skla, návrhy a realizace světelných struktur a šperků, kresby, projekty do krajiny a kompozice pro architekturu.

Přirozenou podstatou výtvarného díla Václava Ciglera je poezie, jak říká: „Dopátrat se jí znamená poznat vlastnosti trávy, vody, oblaků, určit tektonické vlastnosti kamene, konstrukční možnosti kmene stromu, ocelové traverzy, odhadnout možnosti nových materiálů a určit jejich použití.“

Umění vnímá Václav Cigler jako prostředek poznávání, vnímání a prožívání, proměňování prostředí
a především jako prostředek vyjádření podstaty světa, ve kterém žijeme, jeho pratvaru a smyslu. Pro
Ciglerovu tvorbu je klíčový pojem prostoru zahrnující jak tělesnou zkušenost pohybu obecně, tak i ve vztahu k vnějšímu prostředí, ke krajině, s přesahem ke kosmické dimenzi. Vyjadřuje se pomocí jednoduchých geometrických tvarů – bodu, linie, kruhu – symbolizujících univerzální řád světa. Ciglerovy vizionářské projekty do krajiny, cit pro prostor a uvedení diváka do prostorové situace odpovídají dialogickým způsobem určitému prostředí, architektuře, krajině. Jeho dílo je o každém z nás, o našem hlubším vnímání, prožívání i schopnosti soustředit se, odráží jemný pohyb částic, intenzitu přenosu energie nebo šíření určitého rozruchu prostorem.

Rozsáhlý výběr představených kreseb můžeme datovat od návrhů na fontánu vytvořenou pro EXPO’58
v Bruselu z let 1956 po současnost. Cykly vznikaly postupně v časových plánech a splývaly jako součást
autorova života v závislosti na prožívaných osobních i obecných životních situacích. Ciglerovy práce na papíře zachycují proces, odkrývají silnou autentickou výpověď a hluboký intelektuální podtext, jenž je současně i nepřímo doprovázen krátkými texty, které autor nazývá poezií. Představují svým způsobem univerzální pohled umělce, jehož předobrazem byla vnější příroda a vnitřní přirozenost. Velkoformátové kresby souhlasně zpřítomňují myšlenky a témata celoživotního uvažování autora o vzniku života a jeho smyslu na Zemi, jsou natolik sžité se svým okolím, jako by neexistovala hranice mezi vnitřním a vnějším. Pohybujeme se v oblastech fyzikálních a biologických zákonů fungování přírody i celého vesmíru. Kresby a texty nepochybně patří k osobní a bezprostřednější poloze tvorby Václava Ciglera, často bývají myšlenkovou a zárodečnou formou jeho velkých realizací, nevyžadují od diváka žádný vhled ani zařazení do kontextu celé tvorby.

Na rozdíl od jakéhokoliv jiného tradičního pojetí tohoto média, kresby Václava Ciglera zachycují procesy
a děje světlem, které je neustále v pohybu, cestuje po přímkách a ovládá svými výraznými estetickými
vlastnostmi a prostorovými možnostmi i okolní architekturu. Stává se důležitým prostředkem komunikace
mezi vystavenými díly, prostředím galerie a divákem.

Michal Motyčka –Jana Šindelová 
autoři výstavy

U příležitosti výstavy vyšla autorova publikace Václav Cigler Kresby I. Pole. 

Muzeum umění Olomouc 2011-2016